You can do it!

 Možná tušíte o čem dnešní článek bude. A pokud ne, tak vám to hned prozradím. Dnešní článek bych chtěla věnovat všem budoucím středoškolákům. Přijímačky, které jsou už za dveřmi, se konají 15. a 16. dubna. Přihlášky už máte všichni podané a víte kam byste chtěli směřovat. Základky máte plné zuby, chce si začít žít svůj středoškolský sen a jediná momentální překážka jsou přijímačky. Překážka? Možná malá, ale nebojte se, protože vy to zvládnete! Na vylepšení známek, které by vám vylepšily průměr, je už pozdě, ale pořád můžete věnovat posledních pár dní pečlivé přípravě.

 Studuji prvním rokem na jazykovém gymnáziu a jsem celkem spokojená. Jelikož jsem vůbec neměla představu, co bych chtěla studovat, tak jsem si vysnila jazykové gymnázium. Nebylo to jednoduché, ale dalo se to zvládnout.

 Jak jsem psala, vůbec jsem nevěděla, co bych chtěla studovat. Teda, sny jsem měla. Už od 5. třídy jsem básnila o tom, že bych chtěla být letuška. Hledala jsem si školu týkající se cestovní ruchu a už jsem všechno měla připravené, ale v půlce osmé třídy přišel zlom. Najednou jsem na cestovku nechtěla jít. Na jazykové gymnázium jsem narazila díky mé kamarádce, která se o této škole zmiňovala. Začala jsem si o škole hledat informace a čekala jsem na devátou třídu, abych mohla můj sen zrealizovat.

 V deváté třídě jsme někdy v listopadu dostali katalog o středních školách v Moravskoslezském kraji. Hned jsem si našla mou školu a byla jsem zděšená! Zjistila jsem, že o tenhle gympl je docela velký zájem. Potvrdily to statistiky. V roce 2013/14 se na gympl hlásilo 177 studentů, přičemž brali jenom 60. To je celkem odstrašující, ne? A tak jsem gympl nechala gymplem a začala si hledat jiné školy. Byla jsem zklamaná, protože moc škol, které by mě zaujaly, nebylo. Začala jsem se zaměřovat na obchodky a chodila jsem na dny otevřených dveří. Věděla jsem, že obchodka nebude nic pro mě, protože mě počty, účetnictví a tak vůbec nebaví. Šla jsem se podívat i na jazykový gympl, z kterého jsem byla trošku zklamaná.
 Nakonec jsem si podala přihlášky na dva gymply. Konkrétně na jazykový gympl (ten vysněný) a potom na další gympl, který byl soukromý. Zvolila jsem ho jen z toho důvodu, že jsem si nebyla jistá, jestli udělám přijímačky. Z vlastní zkušenosti bych vám poradila, abyste se takhle neomezovali a klidně riskovali. Proč? Nevadí pokud se v prvním kole přijímaček nikam nedostanete. Je tady i druhé kolo, ve kterém může být opět ta škola, na kterou tak moc chcete.

 Na přijímačky jsem se nepřipravovala tak hodně jako někteří, kteří kvůli nim vypočítali celou učebnici matiky. Češtiny jsem se vůbec nebála, protože s ní problém nemám. Horor pro mě byla matematika. Z předchozích článků víte, že mi matematika dělá celkem problémy, a tak není divu, že zrovna matika byla velká překážka. Chodila jsem na přípravné kurzy z matematiky. Troufám si říct, že to bylo úplně na nic a ještě víc mě to vystresovalo, protože jsem zjistila, že skoro žádný příklad nevypočítám. Bylo hodně nocí, kdy jsem brečela a ptala se sama sebe, proč mi matika do hlavy vůbec neleze. Potom jsme počítali ve škole a zkoušeli jsme si dělat různé testy z minulých let. Každé pondělí jsem poslouchala od kamarádky, jak přes víkend vypočítala plno příkladů z učebnice. Já na to nemohla nijak reagovat, protože jsem skoro žádný příklad nezvládla vypočítat. Matiku jsem nechala matikou a soustředila jsem se víc na češtinu.
 Den před přijímačkami si pamatuju úplně přesně. Byl to 21. duben 2014, což bylo Velikonoční pondělí. Pořád jsem si říkala, že se podívám na nějaké testy a udělám si je. Na testy jsem se podívala, ale koukala jsem na ně jen dvacet minut, haha. Pak jsem ležela a hrála jsem nějakou hru, kterou jsem si zrovna stáhla do mobilu. Bylo to asi kvůli tomu, že jsem tušila, že budu přijatá už na tu soukromou školu. Kdybych věděla, že to tak dopadne, tak bych tam tu přihlášku neposílala.

 Najednou tady byl 22. duben. V sedm ráno jsem s našima jela do Ostravy. Jako každý jiný i já jsem byla nervózní. Ráno jsem vůbec nesnídala, protože jsem místo žaludku měla švestku.
Díky bohu jsem si nezapomněla kalkulačku ani jinou důležitou věc, tak jsem s "klidem" vkročila do školy a čekala než bude přesně 8:00. Ještě předtím jsem si stihla s kamarádkami vyměnit pár povzbuzujících smsek a po té přišla do třídy učitelka. Řekla nám základní věci, rozdala nám naše čísla a potom test. Psala jsem první matiku, z které jsem neměla vůbec dobrý pocit. Po krátké přestávce nám učitelka rozdala test z češtiny, který byl lehčí. Oba testy jsem se snažila napsat, co nejlépe. Po dopsání na mě před školou čekali rodiče. Byla jsem fakt hodně zdeptaná z matiky.
Když jsme přijeli domů, tak na mě čekal dopis s oznámením, že jsem byla přijatá na soukromý gympl.

 24. dubna 2014 jsem ze školy přišla už kolem jedenácté hodiny. Pořád jsem kontrolovala web gymnázia, jestli náhodou už nejsou výsledky. A zrovna byly a já začala panikařit. Byla jsem celá rozklepaná a hned jsem koukala na výsledky. Samozřejmě, že jsem první otevřela špatný dokument, který se týkal šestiletého gymplu. Po otevření správného dokumentu jsem zjistila tu nejlepší věc. BYLA JSEM PŘIJATÁ! Byla jsem neskutečně šťastná a pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Podělanou matiku jsem zmákla na 11 bodů, mimochodem za to jsem na sebe pyšná, protože nevím, kde tam ty body našly. Zachránila mě čeština, můj průměr a jazyková zkouška. V pořadí jsem byla až 87. z 90, ale koho to zajímá. Byla jsem přijatá a to bylo hlavní! Po tomhle jsem vlastně ani nevěděla, co mě na gymnáziu čeká.. Ale to si nechám do dalšího článku.

 Jakou školu jsem si nakonec vybrala?
To určitě tušíte, vlastně je to celkem jasné. I když já jsem v tom jasno moc neměla. Nevím proč, ale najednou jsem se začala rozhodovat, kam vlastně chci. Nevím, co mi bylo. Vždyť mi mělo být hned jasné, že chci na školu, na kterou chci už od osmé třídy. Měla jsem víkend na rozhodnutí. Nakonec jsem se nečekaně rozhodla pro jazykové gymnázium.

 S jakými známkami jsem se hlásila na gymnázium?
Na obou školách po mně chtěli vysvědčení z osmé třídy a z první poloviny devítky. Celou dobu jsem měla tři dvojky. Ale určitě máte šanci i s trojkami nebo čtyřkami. Jen už nemůžete spoléhat na průměr, ale sami na sebe. Musíte se pečlivěji připravit na přijímačky a jít si za svým snem. Ve třídě jsme měli kluka, který měl dvě čtyřky a trojky. Hlásil se na obchodní akademii. Skoro nikdo mu nevěřil, že by se zrovna on mohl dostat na obchodku. A víte co? Vzali ho a teď měl dokonce na vysvědčení na střední vyznamenání. Každý má šanci. Je jen na vás kolik toho dokážete obětovat.

 Za chvilku to bude rok, co jsem na gymnáziu. Ani se mi tomu nechce věřit. S takovou tady za chvilku mám maturitu. Jsem moc ráda, že jsem tam, kde jsem, i když je to někdy fakt dost těžké. Nikdo neříkal, že to bude lehké, ale určitě to bude stát za to! 

 Doufám, že tenhle článek najde před přijímačkami někdo i v příštím roce a pomůže mu. Nikdy se nerozhodujte podle toho, co chtějí ostatní. Oni nežijí váš život. Vždy se rozhodujte podle sebe, nenechte se ovlivnit a hlavně jděte za svým snem!

 Nebojte se přijímaček, protože vy je zvládnete! Věřím vám a všem vám budu ve středu a ve čtvrtek držet palce. Přeji vám, ať se dostanete na vaši vysněnou školu! :)

 Pokud už máte přijímačky za sebou jako já, tak mi můžete do komentářů napsat, jak jste je prožívaly vy. :)