5 věcí, které dělám, když se nechci učit

 Sobotu mám volnou a místo toho, abych ji celou proflákala nic neděláním, tak radši napíšu nový článek! :) Je jasné, že bych se mohla třeba jít učit, protože to potřebuju, ale já radši dělám něco jiného. A co? To se dozvíte za chvilku!
 Taky to máte tak, že když se máte učit, tak je i ten blbý bílý strop zajímavější, než všechno ostatní? Já teda jo..

 Když se mi nechce učit tak...

 No, nejčastěji místo učení jdu číst. Prostě si vezmu knížku nebo čtečku, lehnu si do postele a je konec, protože mám šanci se jít učit tak za další hodinu. V tom lepším případě, pokud se do knihy neponořím. Čtení je úžasná věc, protože máte možnost zapomenout na chabou realitu kolem vás, můžete se ponořit úplně do jiného světa. Ovšem, když se máte učit, tak určitě není dobré se ponořit někam jinam.

 Někdy místo čtení jdu spát. Prostě vím, že bych se měla učit, ale ne. Já jdu v klidu spát. Obvykle spím tak dvě hodiny, potom mi zazvoní budík, abych se mohla jít učit. A víte co? Ne, učit se nejdu. Chvilku ležím v posteli, probouzím se a potom ležím a říkám si, že je na učení pozdě. Jednou jsem měla tak blbý týden, že jsem chodila spát každé odpoledne.

 Když nám na intru jde wifina, tak jsem pořád na twitteru. No jo, kdo by neznal modrého okřídleného ptáka? Nejlepší věc! Dokážu tam strávit celé odpoledne, i noc, i ráno. Twitter je momentálně moje  velká závislost, však to jde na mém profilu hezky vidět. A vždy když se chci učit, tak zrovna všichni tweetují anebo mi někdo píše, dává fav nebo rt. 

 Někdy jsem tak zoufalá, že si otevřu skříň a začnu si zkoušet obleční. To fakt nekecám. Naposled jsem tohle dělala někdy druhý týden v lednu, kdy jsem si pořád zkoušela moje nové šaty, které jsem si koupila v Zaře. A když jsem si je oblíkla, tak jsem potom patnáct minut stála před zrcadlem, kritizovala jsem se a potom k nim zkoušela i různé boty. Byste nečekali, jak ten čas rychle běží..

 Divná věc na závěr. Když se mi nechce učit, tak ostatním říkám, že bych se měla učit. Celkem nelogické, co? Ale já to prostě dělám. Třeba sedím na posteli, na druhé posteli sedí kámoška a já jí pořád říkám, jak bych se měla jít učit. Zajímavé, že nikdy nezvednu ten svůj líný zadek a nejdu se učit. Když to člověk jenom říká, tak je to lehčí a zní to celkem dobře.

Jak to máte vy, když se nechcete učit?